Z neděle na pondělí ukončil svoji životní pouť kocourek Bohoušek - dříve Tuláček :-(

Roky žil na ulici u jednoho sušického sídliště, byl to samotář, ale hlad ho donutil chodit na jídlo ke kontejnerům, kam dávala pravidelně jídlo pro venkovní kočky místní paní krmička. A právě ta si jednou všimla, že kocour, kterému říkala Tuláček, má zdravotní problémy.Po domluvě s naším spolkem byl Tuláček odchycen, odvezen na veterinu a tam ho čekala potřebná vyšetření. Léta života na ulici se na něm hodně podepsala a bylo jasné, že do původné lokality a hlavně na ulici , nemůže být vypuštěn a bude nutné najít mu vhodné bydlení. Umístit staršího a chronicky nemocného kocoura, k tomu nekontaktního, bývá velmi obtížné a tak jsme zveřejnili jeho příběh a čekali na zázrak.......A ten se stal...

Ozvala se Petra, která už dříve od nás adoptovala nalezené štěně a nabídla nám domov pro Tuláčka. Nic lepšího se mu nemohlo přihodit. Dostal jméno Bohoušek a času na zvykání kolik potřeboval a že to byla opravdu dlouhá doba. Krůček po krůčku se jeho paničce podařilo získat si jeho důvěru a z garáže ho pomalu ale jistě přestěhovala domů. I tam trvalo dlouho než se zabydlel, ale nakonec zjistil, že si opět jen polepšil a přijal všechny výhody domácího kocoura. Jeho zdravotní stav nebyl po celou dobu nejlepší, měl velmi oslabenou imunitu a musel užívat léky. Jednou bylo líp, jednou hůř...
Moc děkujeme Petře za domov, trpělivost a hlavně lásku, kterou mu dávala a za to, že jeden toulavý kocour nemusel umřít někde v křoví, nemocný a sám. Báječného domova si užíval skoro tři roky a to není málo...